Informace o mé osobě
Jmenuji se Ondřej Zicha, narodil jsem se 24. září léta páně 1980 matce k narozeninám, zejména z důvodu, aby se nemohlo stát, že na moje narozeniny zapomene. Nebo na svoje. Nebo já na její.
Už od útlého věku se zajímám o biologii, zejména o hmyz, dá se říct že jsem entomolog amatér. Aby toho nebylo málo, tak ještě paleontolog a geolog, pochopitelně taktéž amatér, i když zejména na těch znalostech paleontologie poslední dobou intenzívně pracuji.
V tomto duchu jsem zvolil i vzdělání a životní dráhu - vystudoval jsem České vysoké učení technické, fakultu elektrotechnickou, protože na Přírodovědu jsem se nedostal kvůli chemii... hm. Pilným studiem jsem hravě po sedmi a půl letech dosáhl státnic a promoce, dalo by se tedy říct, že jsem inženýr (amatér), ale prosím neoslovujte mne tak, rány z pobytu ve zmíněném ústavu se ještě zcela nezacelily.
Jsem jedním z autorů mezinárodního vzdělávacího projektu BioLib (http://www.biolib.cz). Na projektu pracuji přibližně od roku 2000 ve svém volném čase, nejsem za něj nijak finančně ohodnocen... spíše naopak - peníze jdou do literatury, do připojení serveru, fotografického vybavení atd. Stránky vznikají společnou prací mnoha lidí, ovšem veškeré programování, velkou část dat, vyřizování pošty atd. mám na svědomí já. Podle toho to tak taky někdy vypadá.
Mám poněkud olbřímí sbírku CD s filmovou hudbou, kdo ji vidí, říká si jistě - škoda peněz! A já se s ním nemohu přít. Nicméně filmové soundtracky poslouchám rád a téměř exkluzivně, souvisí to s mou láskou k filmu a s tím, že pravděpodobně nemám hudební sluch, cit pro rytmus atd. Zajímám se také o českou filmovou hudbu, která se naneštěstí skoro nevydává a staré nahrávky se bohužel z větší části ani nedochovaly. To málo, co přežilo, je často zaznamenáno na magnetických páskách podléhajícíh zubu času a spolu s několika kolegy soundtrackery se snažíme tyto pásky shánět, digitalizovat a katalogizovat, protože nikdo jiný se k tomu nemá. Více informací na stránkách http://archivcsfh.ostlib.com/.
Mám i spoustu dalších koníčků, mnohem víc než je doporučená denní dávka, čili nemám na žádný z nich pořádně čas. Škoda. Podle toho vypadá i můj osobní život. Taktéž škoda.
