Palcožrout
Původně sesmolené po odeznělém šoku v listopadu 2008 pro klub Tohle psal sám život na diskuzním fóru Okoun.cz.
Tak se mi minulý týden souhrou náhod přihodil takový úraz. Začalo to vepřoknedlozelem, které se jaksi nedovařilo a přes noc zkazilo a muselo být vyhozeno, ale předtím stihlo silným puchem hnijícího masa zamořit byt, jmenovitě kuchyň a sousedící pokoj mé sestry. Protože mám vepřoknedlozelo velmi rád, měl jsem následující den hluboké deprese, o práci a dalších průserech nemluvě, večer jsem tedy místo prací na BioLibu strávil odreagováním se u jisté nejmenované postapokalyptické hry, jinak hlavní příčiny určitého pocitu nevyspalosti, který jsem posledních několik dní zaznamenal. Nicméně abyste si nemysleli, nejsem žádný pařan a počítačové hry nade mnou nemají moc, takže již v pět ráno jsem hru vypnul a odcházel se před spaním odmocnit na toaletu. Tak začalo celé dráma.
Vykročil jsem rázným krokem ze svého pokoje skrze pokoj obývací vstříct záchodu. V tom jsem se zamotal do kabeláže sestávající z napájení notebooku a dvou nabíječek mobilů, které sestra s lstivostí ji vlastní nalíčila mi akorát do rázného kroku. Zamotal jsem se, zapotácel a zaklel, co jsem ale netušil bylo, že v tom pokoji sestra krom toho že má nepořádek dokonce i spí na gauči, protože pokoj smrděl zkaženým vepřoknedlem podstatně méně než ten její. Samozřejmě se vzbudila a prudce posadila, což ve mne po pár hodinách plných svižných ghoulů vzbudilo menší zástavu srdce, krom toho že by se jí takhle v noci leknul i někdo kdo neví jak takový ghoul vypadá. Nicméně hlavní příčina úrazu spočívala v tom, že ji na hrudi odpočíval kocour, mírumilovné stvoření, ovšem poněkud lekavé. A byvše ze stavu poklidného spánku katapultován mocným vzpříčením sestry do letu směrem k někomu, kdo je celý omotán kabely, potácí se a kleje, jal se kocour vyluzovat hrozivé skřeky a ještě před dopadem se vší silou zahryznul do nejbližší nechráněné části domnělého nepřítele, což byl konkrétně můj palec.
Poté naštěstí kocour zbaběle odhopkal aniž by pokračoval v útoku na vitálnější orgány (ty sice nebyly nechráněné, abyste si nemysleli, ale i tak hrůza pomyslet), nicméně z palce začala tryskat krev jak v nějakém levném béčkovém horroru a ještě teď po týdnu se mi na něj blbě došlapuje. Ovšem jako majitel a cvičitel kocoura musím ocenit tu přesnost a odhodlanost se kterou zaútočil na domnělého vetřelce, no, posuďte sami.
(v infografice je zneužit kreslený vtip Dana Collinse, neautorizovaná podobizna mé sestry a kocoura, jedině hnusný palec na fotografii byl použit se souhlasem autora)
